Betlémské světlo © SalzburgerLand Tourismus, Achim Meurer
Advent však nezačíná tak tiše a klidně. Temnotu prolomí hlasité zvonce a chrastění řetězů. I těm nejodvážnějším se při pohledu na děsivé Krampusy rozbuší srdce. Divocí společníci svatého Mikuláše se na začátku prosince vydávají na průvody po Salcbursku a předvádějí své strašidelné masky na velkých průvodech Krampusů (Krampuslauf). Pro mnoho mladých je to vášeň a masky se neustále zdokonalují. Své místo tady však stále mají i ty tradiční, dřevěné, mistrně vyřezávané, s beraními či kozími rohy. Někdy se jedná o vzácné sběratelské kousky. Správný Krampus má samozřejmě i metlu z prutů, široký pás se zvonci a rolničkami a dlouhý huňatý kožich. Vyřezávané masky najdete v Salcbursku také na některých adventních trzích.
Skupinové foto Mikulášů, Krampusů a čarodějnických Percht ve Filzmoosu © salzburgersportwelt.at
Vůně adventu v Salcbursku
„Nejdřív jedna, pak dvě, pak tři, pak čtyři – a Ježíšek je za dveřmi.“ Tato adventní básnička popisuje zapalování čtyř svící na adventním věnci a vzrůstající nadšení dětí. Tradiční adventní věnec se vyrábí z jedlových větví a zdobí se stuhami, šiškami a jmelím nebo dřevěnými ozdobami. Někdy se sem přidávají i sušená kolečka citrusů nebo skořice. Na věnci, který voní pryskyřicí a jedlovými větvičkami, jsou umístěny čtyři silné svíce, které se zapalují každou adventní neděli. Na mnoha místech se můžete během adventu naučit vyrábět adventní věnce na speciálních workshopech.
Adventní věnec krok za krokem © SalzburgerLand Tourismus, Heiko Mandl
Typické adventní zvyky v Salcbursku
K adventním zvykům v Salcbursku patří také „Rachn geh“, kdy je ve vzduchu cítit vůně kadidla a sušených bylin. Takzvané Raunächte (Kouřové noci) trvají 12 dní, ale čtyři hlavní data jsou Svatý Tomáš 21.12. (Thomasnacht), Štědrý den 24.12. (Christnacht), 31.12. Silvestr a Tři králové 5.1. (Dreikönigsnacht). Jsou to tajemné noci, kdy podle pověstí v okolí domů a statků zuří „divoká vřava“ temných bytostí. Podle tradičních zvyků je svátek svatého Tomáše (21. prosince) první ze čtyř Kouřových nocí – Raunächten a v mnoha rodinách v Salcbursku se ještě dnes plní kadidelnice žhavými uhlíky z kamen, pryskyřicí, bylinami a chodí se s ní po celém domě. Kouř má vyčistit obydlí i stáje od všeho zlého a přinést ochranu a požehnání všem obyvatelům.
Poutníci Anklöckler hledají útočiště
Ve čtvrtek před Vánocemi chodí v některých oblastech Salcburska od domu k domu takzvaní „Anklöckler“. Klöckln je staré slovo, které znamená klepání, a o těchto nocích klepou poutníci na domovní dveře. Připomínají tak biblický příběh o hledání místa k odpočinku Marie a Josefa před narozením Ježíše. V salcburském regionu Pinzgau tak chodí „Anklöckler“ jako Josef, Marie a pastýři. Žádají, aby je lidé pustili dovnitř, zpívají o hledání přístřeší a recitují básně. Hlasité klepání má také vyhnat zlo z domu. Pokud poutníky majitelé domu pohostí nebo obdarují, obvykle tradičním Kletzenbrotem (sladký tmavý chléb se sušeným ovocem), přinese jim to požehnání pro nadcházející rok. To, co se dnes s láskou pěstuje jako tradiční zvyk, bylo kdysi pro mnoho zemědělců nezbytné k přežití, protože jim tyto „dárky“ pomáhaly přečkat zimu.
Poutníci v regionu Wolfgangsee © SalzburgerLand Tourismus, Michael Groessinger
Předávání Panny Marie a prohlížení betlémů
Tento velmi starý zvyk se dodržuje pouze v několika venkovských oblastech Salcburska. Obraz nebo soška Matky Boží se vydává hledat úkryt od první adventní soboty. Pro bezpečnou přepravu z domu do domu je uložena v ozdobné skleněné vitrínce a nosí se s popruhem přes rameno. V Zell am See-Thumersbachu během adventu hledají domov čtyři Panny Marie, které jsou pečlivě zrestaurované nebo nově vyřezávané. Nejstarší z nich, „Entfeldfrau“, pochází dokonce z roku 1780. Kořeny tohoto alpského zvyku sahají pravděpodobně do raně křesťanských dob a přináší nejen požehnání pro dům, ale údajně zajišťuje i plodnost. Každý, kdo si během adventu na chvíli vezme domů sošku Madony, se zavazuje, že ji poté odnese do další domácnosti, která se k tomuto zvyku přihlásila.
Skoro každý má v Salcbursku doma vystavený betlém © SalzburgerLand Tourismus
Prohlížení betlémů je během adventu oblíbenou kratochvílí, a to nejen pro děti. Detailní repliky narození Krista fascinují stejně tak dospělé. V mnoha rodinách se rodinný betlém staví současně s výrobou adventního věnce a na mnoha místech se pořádají speciální předvánoční výstavy betlémů. Muzeum Schloss Ritzen v Saalfeldenu uchovává jednu z největších a nejvýznamnějších sbírek lidových betlémů. Saalfeldský výrobce betlémů Alexander „Xandi“ Schläffer (1899-1984) byl díky těmto svým uměleckým dílům známý daleko za hranicemi Rakouska. Výstavy dokumentují tradici betlémů v regionu v průběhu staletí v jedinečné míře a rozmanitosti.
Pinzgauský zvyk Bachlschneid
Dříve, než se rodina sešla ve světnici, aby oslavila Vánoce, bylo třeba vykonat ještě práce v hospodářství. 24. prosince měl hospodář nabrousit všechny nože v domě, aby vydržely ostré celý rok. Ti, kteří už dnes neumějí brousit nože, nosí své nože do kovárny Hüttschmiede v Leogangu, jejíž historie sahá až do roku 1599. Před několika lety byla zrestaurována. Každý pátek před Vánocemi se ve staré kovárně koná tradiční Bachlschneid, na který si každý může přinést svůj nůž, popíjet svařené víno a přikusovat Kletzenbrot.
Adam Grundner brousí nůž tradičně na kameni © Foto Bauer
