Zralé bezinkyby neměly být konzumovány syrové, protože jsou jejich pecičky jedovaté. Tepelně upravené plody, které mají sladkokyselou chuť, však dokonale doplňují sladké dezerty a jsou velmi zdravé. Zde je recept na bezinkový rozvar, který se v Salcbursku podává například k tvarohovým knedlíčkům.
Co budete potřebovat
- 4 květenství s bobulemi černého bezu
- 1 zralá hruška
- 8 švestek
- 3 PL cukru
- 0,25 l vody
- 1 lžíce bramborového nebo kukuřičného škrobu
Jak na to
Umyjte plody bezinky a oddělte je od větviček. Hrušku oloupejte ze slupky a nakrájejte na kostky. Švestky rozkrojte na polovinu, odstraňte z nich pecky a nakrájejte ovoce na malé kousky.
Uvařte vodu, přidejte do ní ovoce, cukr a pak chvíli zahřívejte, než se vše rozvaří. Škrob rozmíchejte ve studené vodě a promíchejte s ovocem.
Rozvar můžete podávat horký nebo studený.
Díky své sladké, mírně nakyslé chuti se perfektně hodí ke sladkým tvarohovým nebo švestkovým knedlíkům a podobně.
Názvy a použití bezinek
Černý bez (Sambucus nigra) je v Evropě hojně rozšířený listnatý keř. Běžně ho najdete v Salcbursku, ale také v Česku. Kvete od května do konce června. Jeho bílé, intenzivně sladce vonící malé květy se již dlouho používají v přírodní medicíně, ale také v kuchyni. Na konci léta bílé baldachýny květů nahrazují tmavě fialové drobné plody. Bobule bohaté na vitamíny a minerální soli nejen dobře vypadají, chutnají, ale uplatní se také v kosmetice nebo při léčbě nejrůznějších neduhů. Pro bezinky se používá několik různých názvu, jak v češtině, tak i němčině a různých dialektech. V Česku je keř označován bez, na Moravě někdy chebz, chebzí či pukač. Plodům se říká bezinky, chebzinky, podle bílé barvy též kozíček či kozičky nebo dokonce smradinka. V němčině najdete názvy jako “Holunder”, v Rakousku “Holler”, v dalších německy mluvících zemích “Holder” nebo také “Fliederbeerbusch”.