Při každodenní práci na statku nejdou věci vždy hladce. Je snadné se pořezat, spálit se nebo člověka něco poštípe. „Nemusíte mít ale obavy. Na jedné z našich krásných alpských pastvin v Salcbursku jste přímo u zdroje malých účinných pomocníků z přírody,“ vysvětluje bylinkářka TEH Susanne Mitterer. TEH je Tradiční evropská medicína a léčitelství ze salcburské oblasti Pinzgau, která se zde zachovává a předává z generace na generaci. Je dokonce součástí nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO. Susanne dokončila svůj výcvik v TEH roku 2014. Tím její znalosti, které získala od své babičky, získaly pevný základ. Následovalo další vzdělávání a v průběhu let se záliba matky čtyř dětí stala její profesí – jako bylinkářka na volné noze předává své zkušenosti v bylinných kurzech a workshopech pod názvem „Pinzgauer Naturzauberwerke“ (Pingauská kouzla přírody).
Hledání léčivých bylin
Ačkoli sníh ve vyšších horských oblastech roztál teprve nedávno, první bylinky už raší. „Musíte je jen najít a rozpoznat,“ přiznávají Oli a Sasch, když se sejdeme před hledáním bylinek na Mitterbergu u Zell am See-Kaprun s nádherným výhledem na Zeller See. Susanne se směje a říká: „Stojíte hned u ní! Stačí se sehnout!“ Ukazuje na půvabné kopretiny, které při prvních slunečních paprscích váhavě otevírají květy. „Pampeliška roste hned vedle. Neberte ji jako plevel, protože skvěle chutná a je zdravá.“ Oba dva se dívají na květiny v Susannině ruce s jistou skepsí a napjatě poslouchají, jaké dobré vlastnosti se v těch malých rostlinkách skrývají.
Pampelišky a sedmikrásky
„Sedmikrásky jsou ztělesněním něžné krásy, jak napovídá i jejich název. Ale je v nich mnohem víc,“ vysvětluje Susanne, zatímco Oli a Sasch prohlíží rostliny zblízka. „Jen málokdo ví o skvělém účinku této malé rostlinky. Sedmikráska je často označována jako ‚dětská arnika‘. Funguje podobně jako skutečná arnika, ale na rozdíl od chráněné rostliny arniky se květy a listy sedmikrásky mohou sklízet kdekoli a kdykoli, od časného jara do pozdního podzimu.“
Zatímco nyní na louce hledáme drobné kvítky, Susanne vysvětluje: „Sedmikrásková mast a tinktura jsou skvělé proti bolesti a hojení ran, na modřiny, odřeniny a výrony. Tohoto efektu docílíte i když květy natrháte přímo na louce, trochu je rozemnete v ruce a přiložíte na ránu. Čaj pomáhá k vykašlávání a má uklidňující účinek při kašli a chrapotu. Pokud vás po náročné práci na vysokohorských pastvinách bolí svaly, poskytne rychlou úlevu. A samozřejmě jsou skvělou jedlou ozdobou v polévkách, salátech nebo na chlebu s máslem.“ Aby to Susanne dokázala, dá si sedmikrásku do úst a s chutí ji rozžvýká. Oli a Sasch váhavě udělají totéž a udiveně prohlásí: „Chutná to trochu jako mrkev.“
Mezitím bylinkářka utrhne žlutý květ pampelišky a ochutná ho se slovy: „Pampeliška má špatnou pověst jako plevel. Ve skutečnosti je to opravdu zázračná bylina. Pro vysoký obsah hořčin povzbuzuje trávení, pečuje o játra, žluč a je užitečná i při revmatismu nebo ledvinových kamenech. Pár čerstvých pampeliškových lístků v salátu každý den pořádně rozproudí váš metabolismus.“ Aspiranti na život na salaši odvážně ochutnávají tuto luční květinu a poslouchají Susannino vysvětlení: „Nahoře na salaši z listů s trochou oleje rychle vyrobíte lahodné pesto a ze žlutých květů vytvoříte dobrou pomazánku pro dokonalou alpskou snídani. S trochou trpělivosti můžete dokonce vyrobit z kořenů i rostlinnou kávu.“
Malé, zelené a plné léčivé síly
Mnohem nenápadnější alpské bylinky jsou ale k vidění na louce nad jezerem Zeller See. Již zde raší štíhlé listy jitrocele, který je nejen ideální první pomocí při bodnutí hmyzem, ale svou léčivou sílu naplno rozvíjí i v lahodném sirupu proti kašli. Dvojice milovníků hor je překvapená, kolik bylinek lze najít, když se trochu zaměříte na jejich hledání. Po Susanniných pokynech oba rychle vyrazí na průzkum a hned najdou, co hledají: řebříček, jitrocel a sedmikrásky skončí v proutěném koši.
Po krátké době si všichni tři udělají pohodlí na louce s úchvatným výhledem na Zell am See-Kaprun s Kitzsteinhornem a třídí bylinky. „Z jitrocele a řebříčku můžeme okamžitě vykouzlit úžasnou tinkturu. Nakrájejte je na malé kousky a přelijte je dobrou ovocnou pálenkou. Po dvou až třech týdnech louhování máte skvělý prostředek na potírání štípanců od hmyzu. Ulevuje od svědění a bolesti. Řebříček se zase v naturopatii používá například jako čaj na zažívací potíže, na zklidnění a jako obklad na hojení ran. Malé, jemně ochmýřené lístky chutnají lehce kysele a jsou skvělým doplňkem ke všem druhům jídel.“
Třezalka tečkovaná a mateřídouška
V létě pokrývají alpské pastviny malé růžově zářící polštáře. Když se jich lehce dotknete rukou, okamžitě ucítíte nádherně kořeněnou vůni. Mateřídouška, neboli horský tymián, dodává mnoha pokrmům tu správnou chuť a postará se také o jedinečné aroma čerstvého sýra z horské salaše. Sušená nebo čerstvá meduňka zalitá horkou vodou pomáhá při nachlazení a kašli. Lze z ní připravit i uklidňující koupel nohou po dlouhém dni stráveném v horách.
Ještě je příliš brzy na to, abychom mezi alpskými léčivými bylinami našli opravdový poklad: třezalku tečkovanou. Susanne jim ukazuje fotografii této alpské rostliny a vysvětluje: „Drobné žluté květy obvykle vyrůstají kolem 24. června, tedy na svátek svatého Jana. Když květy utrhnete a stisknete mezi palcem a ukazováčkem, okamžitě vytryskne červená tekutina. Toto červené barvivo je zodpovědné za léčivou sílu třezalky. Nazývá se také hypericín. Pokud žluté květy namočíte do oleje, získáte po několika týdnech všeobecně známý a léčivý „červený olej“. Ten by neměl chybět v žádné domácí alpské lékárně. Pomáhá při drobných poraněních, zánětech nebo popáleninách – třezalkový olej můžete použít na mnoho způsobů. Také pro zvířecí obyvatele alpských pastvin je červený olej účinným prostředkem při jejich drobných poraněních.“
Při jeho používání v kombinaci se sluncem je však třeba dbát zvýšené opatrnosti. Třezalkový olej způsobuje, že pokožka je pro sluneční paprsky propustná. Pokud na nechráněné místo ošetřené třezalkovým olejem svítí slunce, může rychle dojít k bolestivému spálení. Proto rada odborníka na byliny zní: „Třezalkový olej je nejlepší používat pouze večer nebo když už nevycházíte na slunce.“ S přimhouřením oka bylinkářka dodává: „Třezalka má také velmi zvláštní účinek. Blíží-li se bouřka, sáhnete po třezalce a divizně. Hodíte je do ohně v krbu, kadidelnice nebo pánve na vykuřování. Stoupající kouř z obou rostlin zažene bouřky, černé mraky a nechá opět zazářit slunce.“
Bylinky jsou skvělým pomocníkem při zmírňování některých zdravotních obtíží. Než je však začnete užívat, měli byste si předem zjistit, jestli se například snesou s některými léky nebo dalšími bylinami, které používáte. A u třezalky to platí obzvlášť.
Bylinkové procházky a workshopy
Svět bylinek je obrovský a pestrý – toho si na tomto setkání všimli také Oli a Sasch. Abychom byli schopni na cestách rozpoznat a určit rostlinné pomocníky, je ale potřeba ještě několik vycházek se Susanne. Do světa bylinek se s ní můžete ponořit po celý rok. Během bylinkových túr a workshopů inspiruje malé i velké pro bohatství z místních luk. Salcbursko nabízí také nespočet bylinkových zahrádek, tematických stezek a kurzů. Do tajů bylinkových chutí můžete proniknout také na stezce pro milovníky bylinek Via Culinaria.