Korunami stromů v malém lesíku na úpatí Steinpassu v Salcburském Saalachtalu proniká měkké sluneční světlo. Alexandra Bruckmoserová obratně vytahuje kapesní nožík a opatrně seškrabuje čerstvou pryskyřici z kůry modřínu. Menší kousky a několik větších hrudek se dostanou do kyblíku, který si přinesla s sebou.
Vždy s respektem k přírodě
Smůla, jak se smrkové a modřínové pryskyřici říká nejen v Salcbursku, se na slunci zlatavě leskne jako jantar. Vydává intenzivní vůni lesa a dřeva. Alexandra je spokojená, ale ještě to nestačí. Chce z pryskyřice vyrobit smolnou mast. „Stromy produkují pryskyřici jako tmel na rány a používají ji k hojení. Tento hojivý účinek smůly mohou využít i lidé,“ říká členka Sdružení pro tradiční evropské léčitelství(TEH), které bylo založeno a sídlí v Unkenu v Salcburském Saalachtalu. „Pro sběr pryskyřice platí stejné zásady jako například pro sběr smrkových výhonků, semen kopřiv nebo bylin: Vždy si vezměte jen tolik, kolik je ještě šetrné k životnímu prostředí.“ S těmito slovy zavře svůj kapesní nůž a jde dál, ještě hlouběji do nitra lesa.
Tradiční evropská medicína je jako alpská ájurvéda
Celostní léčebný systém Ájurvéda je v překladu „nauka o životě“. Zodpovědné jednání v přírodě a fungování v souladu s přírodou. To je nejvyšší snahou sdružení, které si dalo za cíl předávat staré léčitelské metody a znalosti žen zemědělců v současném pojetí. Podnětem pro vznik tohoto konceptu byl cestovní ruch, vzpomíná Karin Buchartová, zakladatelka sdružení: „Mnoho hotelů začalo čerpat ze starověkých léčebných znalostí z jiných částí světa, jako je ájurvéda nebo tradiční čínská medicína, a je tomu tak dodnes. Pro staré léčitelství našeho regionu neexistovala koncepce a tudíž ani možnost ho předávat nebo aplikovat. To se ale mezitím hodně změnilo.“
Každodenní rituál
Tradiční evropská medicína je považována za ájurvédu Alp. Dnes do spolku TEH patří farmářky, sdružují se tu také klášterní zahrady, ale také mnozí (špičkoví) kuchaři. A vzdělává se zde stále více milovníků bylinek, aby mohli praktikovat tradiční evropské léčitelství TEH. Za posledních jedenáct let bylo vyškoleno přibližně 700 praktikantů. Sdružení má celkem 50 spolupracujících partnerů a v Salcbursku je také 15 zahrad TEH. Sonja Rohrmoserová z Loferu pro sdružení pracuje již čtyři roky. Ráda pracuje s přírodními surovinami, které se na úpatí průsmyku Steinpass zpracovávají do vysoce účinných produktů. Chodit do lesa a do přírody je pro ni důležitým každodenním rituálem.
Gastronomický tip: Pravděpodobně nejznámější odbornicí na TEH v Salcbursku je oceňovaná šéfkuchařka Johanna Maier. Rodačka z Filzmoosu od ukončení svého školení TEH vášnivě experimentuje s bylinami ze Salcburska a připravuje z nich vynikající kulinářské kompozice.
Světové dědictví UNESCO: závazek pro předávání znalostí
„Staré léčitelské znalosti žen z pinzgauských statků a usedlostí se v Unkenu zachovaly tak dobře, protože vesnice byla dlouhou dobu poměrně odlehlá. Nejbližší lékař byl také daleko a pro mnohé nedostupný. Bylo tedy důležité, aby lidé pokud možno vůbec neonemocněli, nebo se v případě nemoci mohli spolehnout na vlastní zdroje. Mnohé se předávalo pouze v ústním podání,“ vysvětluje Alexandra Bruckmoserová, která končí svou procházku lesem. Na mírném plameni zahřívá olivový olej a nasbíranou pryskyřici. „Tradiční evropské léčitelství je od roku 2011 zapsáno na seznam nehmotného světového dědictví UNESCO. To znamená, že máme také za úkol znovu oživovat prastaré vědění tradičních léčebných postupech. Nejde jen o uchovávání znalostí, ale o jejich předávání současným způsobem. Například na smolnou mast už nepoužíváme sádlo, ale olivový olej. Měníme tradiční receptury pro jejich praktičnost, ale podstata a základní princip zůstávají stejné.“
Les jako pokladnice pro lidské zdraví
Zatímco se všude line nádherná vůně pryskyřice a včelího vosku, vzniká jedna z nejstarších alpských mastí na hojení ran, jejíž účinek je nyní už vědecky prokázán. Smolná mast má antibakteriální, protizánětlivý a stahující efekt. Lze ji použít při potížích jako je revma, dna nebo kašel, ale také se dá aplikovat na rány, vředy nebo puchýře. Vážení, míchání a plnění do lahviček vyžaduje plnou pozornost, stimulují se všechny smysly.
„Zapojení vjemů je při předávání starých léčitelských znalostí důležité. Jen si o tom něco načíst většinou nestačí. Musíte se to naučit prakticky,“ vysvětluje Karin Buchartová, která u mnoha účastníků kurzu vidí obrovskou touhu po jednoduchých věcech. „V současné době dochází k zásadnímu přehodnocení – i s konvenční medicínou. Staré přírodní léčitelství je úžasným doplňkem a dává lidem pocit, že pro své zdraví mohou něco udělat sami. To samo o sobě je dobré pro vaše zdraví.“ Školení, jak se stát praktikem TEH, předávání starých přírodních léčitelských znalostí aktuálními metodami, vývoj nových produktů na základě tradičních receptur – to vše jsou úkoly sdružení TEH. Ti, kteří si nechtějí míchat masti nebo čaje sami, mohou na místě koupit mnoho prvotřídních produktů.
Starodávná tradiční medicína z přírody – co věděly už naše prababičky
- Semena kopřivy mají pozitivní vliv na imunitní systém.
- Čaj z černého bezu a lipového květu je vhodný při nachlazení nebo akutní rýmě.
- Borůvky pomáhají proti nespecifickým průjmům a křečovým žilám.
- Výhonky smrku nebo borovice pozitivně působí na dýchací cesty a dýchací ústrojí. Jsou účinné proti bolestem svalů. Na kašel pomáhá sirup z jednoho dílu výhonků, čtyř dílů vody a tří dílů cukru.
- Březové listy jsou považovány za odvodňující prostředek.
- Hloh posiluje srdce.