Tradiční smolná mast z Pinzgau
Celá spolková země Salcbursko je rozdělena do pěti regionů. Každý z nich má ve svém názvu „gau“. Jedná se o Flachgau, Tennengau, Pongau, Lungau a Pinzgau. V této oblasti je s lidovým léčitelstvím již po mnoho generací spjatá smolná mast „Pechsalbe“, kterou dodnes najdeme v domácích lékárničkách (nejen) místních obyvatel. V odlehlých horských oblastech nemohli lidé dříve tolik spoléhat na pomoc lékařů. O účincích léčivých bylin, které rostly všude okolo, toho ale věděli spoustu a naučili se je využívat.
Léčivé masti, tinktury, oleje či sirupy z TEH
V jedné z pinzgauských obcí, Unkenu, také vznikla iniciativa Tradiční evropské medicíny (TEH). Udržuje a rozvíjí staré léčitelské metody alpského regionu. Školí například odborníky na léčivé rostliny, sdružuje nejrůznější organizace, podniky, manufaktury nebo farmy. V Unkenu se můžete zastavit ve specializovaném obchodě TEH a odvézt si smolnou mast společně s dalšími léčivými přírodními produkty jako suvenýr z dovolené.
Starý dobrý jitrocel
Účinky jitrocele na kašel jsou známé. Čaj nebo hnědý sirup z této léčivky už někdy používal snad každý z nás. Díky sladké chuti ho mají rády také děti. Štíhlé listy jitrocele kopinatého jsou zásobárnou léčivých látek. Pomáhá při virózách a nachlazeních, čistí plíce a průdušky, zvyšuje tvorbu hlenu a ulehčuje tak odkašlávání. V minulosti si listy jitrocele lidé vkládali také do bot, protože věřili, že pomáhají při bolestech nohou. Když si na túře v horách odřete například patu, můžete tento tip vyzkoušet také. Jitrocel je totiž skvělý i při hojení povrchových ran.
Smrk na kašel
Na podporu vykašlávání se používají také mladé smrkové výhonky. Na jaře je najdete na každém kroku. Světle zelené vršky větví jsou nabité vitamínem C. Když si je nasbíráte, můžete z nich připravit snadno sirup. V chladnějších měsících tak budete skvěle vyzbrojeni proti virózám a respiračním potížím.
Tymián do kuchyně i lékárničky
Tymián (Thymus vulgaris) je stručněji řečeno příbuzný mateřídoušky (Thymus). Obsahuje spoustu účinných látek a silic. Užívá se vnitřně proti nadýmání, průjmům, ale také revmatizmu nebo dně. Zlepšuje chuť k jídlu, působí proti zahlenění a krom toho má i antibakteriální účinek. Bývá součástí i různých kloktadel, pomáhá proti bolavým zubům. Hubí plísně a bakterie, což dobře věděli i naši předkové. Proto ho používali k nakládání a konzervování některých potravin.
Třezalka tečkovaná
Roste na mezích, na okrajích cest, lesů, na loukách i pahorcích od července do září. Jestli ji chcete bezpečně poznat, rozmačkejte jeden otevřený květ. Z třezalky pak vyteče červená šťáva. Také právě proto jí pobožní obyvatelé hor říkali „Janův olej“ podle krve z ran Spasitele. Za slunečného dne se trhaly květy, daly se do lahve a zalily se olejem. Ten se po čase na teplém místě zbarvil do červena. Za několik týdnů se přes hadřík vše přefiltrovalo a olej se uchovával v tmavých lahvičkách. Dodnes se takto připravený olej používá k léčení ran, výronech, při bolesti zad, ischiasu či revmatismu.
Sirup s vůní bylinek
Do sirupů, které se ředí vodou můžeme kromě známého bezu použít také různé bylinky. Výbornou a osvěžující limonádu s vůní alpských luk si vychutnáte například díky sběru meduňky, máty peprné, šalvěje nebo citronové verbeny.