Na smolnou mast z pryskyřice nedají v salcburské oblasti Pinzgau dopustit. Recept na tento všelék se tady předává po generace. Prověřené účinky na zdraví ale mají také bylinné oleje a k dochucování jídel se používá speciální Salcburská lesní sůl z výhonků jehličnanů a bylinek.
Éterický olej z horských borovic nepřetržitě kape do skleněné baňky, krátce se ponoří do vodní fáze a pak se shromažďuje na povrchu. Vůně z borovice kleč jsou elixírem pro dýchací cesty, což málokdo ví tak dobře jako Katharina Warterová. Jako dítě trpěla astmatem, a tak jí maminka připravovala spaní dva metry nad místem, kde se v Mandlberggut destilovalo. Vůně borovice k ní stoupala a obklopovala její průdušky a plicní sklípky. Tento mystický prostor prodchnutý starým dřevem zůstal jejím oblíbeným místem.
TEH Specialistka Katharina Warter
Dnes je Katharina Warter z astmatu vyléčena. Ještě jí není 30 let a stojí oběma nohama na zemi. Pochází z usedlosti s manufakturou Mandlberggut nedaleko Radstadtu v nadmořské výšce 980 metrů, kde se cítí jako doma a oceňuje setkávání s místními obyvateli. Ráda poslouchá, když jí lidé vyprávějí příběhy. Z tohoto důvodu se také rozhodla pro výcvik TEH (tradičního evropského léčitelství) a složila loveckou zkoušku. „To abych rozuměla myslivecké hantýrce, která je v palírně s občerstvovací zastávkou v Mandlberggut na denním pořádku,“ směje se. Aby to ale podle jejích slov kompenzovala, potřebuje přírodu. „Ráda chodím do lesa. Klidně jen tak sedím a koukám,“ dodává.
Dachsteinská destilérka
Sestrám Katharině a Therese přenechali rodiče zodpovědnost poměrně brzy. Theresa je „duší“ tohoto domu. V palírně v regionu Dachstein vyrábí whisky a jemné pálenky. Dokonce v Berlíně získala ocenění „Young Distiller of the Year 2018“. Katharinina láska k přírodě vnáší do podniku nejen bylinky, kořínky nebo horské borovice. Přímo za domem sbírá houby, mladé výhonky smrků, jedlí a pryskyřici, tzv. smůlu. Tento lepkavý tmel na rány jehličnanů si oblíbila.
Večer, když už je v Mandlberggut klid, stojí Katharina v kuchyni a vaří tradiční léčivý balzám. „Potřebuji k tomu klid a dobrou náladu,“ usměje se. V keramickém hrnci pečlivě rozehřívá olivový olej. Přidává hrudkovitou smůlu ze smrku a průzračnou, žlutou modřínovou pryskyřici. Katharina směs pomalu míchá, dokud se nerozpustí, a zároveň se místností rozlévá intenzivní vůně lesa. Teplý olejový extrakt přecedí, přidá olej z horské borovice a odstraní poslední zbytky jehličí nebo částí kůry. Včelí vosk dodá smůle pevnost, aby ji bylo možné plnit do malých skleniček.
„Pechsalbe“ je nejstarší mast na hojení ran ze salcburských lesů a každé údolí má svůj vlastní recept. Katharina na ni nedá dopustit: „Podařilo se mi s ní vyléčit ošklivou ránu Sněhurky, mé oslice. A stejně tak samozřejmě pomáhá i lidem.
Podle tradičních receptů pinzgauských farmářek
Mast z modřínové smůly (Lärchenpechsalbe)
Tuto zázračnou mast zná mnoho generací z vyprávění, rukopisů, receptů a starých textů. Smolná mast je hluboce spjatá s lidovým léčitelstvím ze salcburské oblasti Pingzau a právem zůstává dodnes důležitou součástí domácích lékárniček místních obyvatel. V Knize loferských receptů „Loferer Rezeptbüchl“, která vznikla v 18. století, můžeme najít následující záznam:
pro takovou dobrou mast vezměte smrkovou smůlu, která je jemná, také hodně smůly z modřínu a zvolna je rozpusťte na žhavých uhlících
Receptura se samozřejmě za posledních 300 let změnila. Přizpůsobila se životním podmínkám, možnostem a potřebám lidí. V historii se používaly především tuky živočišného původu, dnes přicházejí na řadu rostlinné oleje. A zatímco byl v minulosti prvořadý hřejivý účinek masti, v současnosti jsou oceňovány zejména její podpůrné vlastnosti při ošetřování ran, křečích nebo namožených svalech či při lehkých onemocnění z nachlazení.
Suroviny:
100 g olivového oleje
20 g smrkové pryskyřice
13 g modřínové pryskyřice
1 g řebříčku
1 g měsíčku lékařského
20 g včelího vosku
Olivový olej opatrně zahřejte na teplotu asi 70 stupňů, přidejte smrkovou pryskyřici a dobře promíchejte, dokud se nerozpustí. Vmíchejte bylinky a směs nechte asi hodinu louhovat. Jakmile se smůla zcela rozpustí, sceďte zbytky bylin a kůru.
Nyní přidejte včelí vosk a směs opět zahřejte asi na 65 stupňů. Jakmile se vosk rozpustí, nalijte mast do skleněných nádob, nechte zcela vychladnout a poté uzavřete. Smolnou mast z pryskyřice lze při správném skladování (v temnu, max. při pokojové teplotě) uchovávat přibližně 2 roky.
Smůla, pryskyřice a včelí vosk
Důležitou součástí samoléčby jehličnanů je smůla. Komplexní složení pryskyřic zajišťuje spolehlivé uzavření ran a narušených míst, které chrání strom před pronikáním bakterií, virů nebo plísní.
Je možné použít pryskyřice všech jehličnanů. V tradiční Pinzgauské smolné masti jde o kombinaci smrkové a modřínové smůly. Podle tradice je spojením těchto dvou pryskyřic docíleno nejlepších účinků.
Smrk: Sbírá se stará ztvrdlá smůla, kterou vytvářejí stromy při poranění, ale také šišky bohaté na pryskyřici.
Modřín: Smůla se získává záměrným navrtáváním modřínu. Modřínová pryskyřice má být silně lepivá a „táhne se“.
Obsah pryskyřice v masti na rány má být maximálně 30 % při krytí neporušené kůže nebo může být na stahující pastu použito až 50 % pryskyřice.
Včelí vosk: dodává masti konzistenci. Jeho podíl se může pohybovat mezi 10–20 %, podle požadované hutnosti masti.
Bylinky
Pro podporu efektu smolné masti lze přidat i bylinky. Extrahují se přímo s pryskyřicí nebo můžete využít již vylouhovaný bylinný olej a nechat v něm pryskyřici rozpustit.
Příklady bylin:
- Měsíček lékařský – podporuje dělení a regeneraci buněk
- Řebříček – protizánětlivý, antimikrobiální, stahující
- Tymián, mateřídouška – antibakteriální, antivirotické, protiplísňové (balzám na chodidla), podporuje vykašlávání a uvolňuje hlen (prsní balzám na potírání hrudníku či zad například při nachlazení)
Účinek smolné masti
Působí protizánětlivě, má stahující účinky, zahřívá, stimuluje krevní oběh, působí proti bakteriím, virům, plísním, dezinfikuje.
Použití
Otevřené rány (především odřeniny nebo řezné rány), artritida – jako náplasti, artróza, mozoly, svalové napětí a ztuhlost, revmatické a neuralgické potíže, infekce a záněty kůže, záněty dýchacích cest nebo dokonce proti studeným nohám při lyžování. Na to vše pomáhá recept popsaný v 300 let staré knize receptů z Loferu „Loferer Rezeptbüchl“.
Vědecké poznatky:
Finským výzkumníkům se podařilo prokázat, že smolné masti vyrobené ze smrkové pryskyřice jsou při léčbě otlaků a proleženin účinnější než běžné hydrokoloidní krycí materiály. V jedné z jejich studií se proleženiny u 12 ze 13 pacientů při použití pryskyřičné masti zcela zhojily do 6 měsíců. Zjistilo se také, že domácí mast ze smrkové pryskyřice potlačuje růst odolných choroboplodných zárodků. Dále bylo možné prokázat protizánětlivý efekt.
Nežádoucí účinky smolné masti
Před prvním použitím masti ji vždy vyzkoušejte na ohybu kůže ruky! Alergické reakce na přírodní složky jsou vždy možné. Opatrnost se doporučuje zejména v případě alergií na kalafunu, včelí produkty nebo použité rostliny a byliny.
Další tip:
Lesní sůl – Waldsalz
Odbornice na byliny Christine Brunnauerová nejraději pracuje s květy, listy a kořeny. Ve své zahradě nachází vše, co její rodina potřebuje pro zdraví. Na jaře sbírá také zelené ingredience pro Salcburskou lesní sůl. Ta v sobě nesechuť smrkových nebo jedlových výhonků, anděliky, kopřivy nebo řeřichy. Vše se pak spojuje v jeden harmonický, kořeněný celek. Mimochodem Salcburskou lesní sůl s certifikátem TEH prodává Christine například na své ekofarmě Unteregg’s Kräutergartl, v sýrárně Pötzelsberger v Adnetu nebo v prodejně TEH v Unkenu. Kromě lesní soli vyrábí tinktury, mýdla, masti, bylinné octy a pálenky.
Co budete potřebovat:
10 g řeřichy širokolisté
10 g anděliky lékařské
30 g kopřivy dvoudomé
150 g smrkových výhonků
800 g kamenné soli
Bylinky nasekejte najemno, nechte usušit a promíchejte se solí.