Konec srpna roku 1920. Evropa zdecimovaná první světovou válkou znovu nachází mír. Starý kontinent hledá nový řád, lidé touží po návratu do běžného života. Nad střechami Starého Města v Salcburku se poprvé z pódia ozývá výkřik „Jedermann!“ Alegorické drama muže, který čelí smrti a ve finálních chvílích svého života poznává opravdovou hodnotu života a jeho smysl, stálo u samého zrodu festivalu v roce 1920.
S uvedením hry o „Morálce života a smrti bohatého muže“ se stala idea festivalu jeho duchovních otců Huga von Hofmannsthala a Maxe Reinhardta realitou. V Salcburku, daleko od hektiky rušných velkoměst, a přitom uprostřed Evropy, se měli každé léto scházet ti nejlepší umělci, aby na jevišti uváděli opery a divadelní představení. „Ze všeho to nejlepší“, jak uvedl Reinhardt roku 1917 v zakládací listině. Festival hudby a divadla, který začal psát svou historii 22. srpna 1920 dnes patří k těm nejprestižnějším na světě. Jeho jedinečnost je daná kombinací opery, činohry a koncertů na nejvyšší úrovni, to vše v kulisách překrásného města pod horami.
Co se hraje na Salcburském festivalu?
Hudební festival je přehlídkou děl velkých skladatelů a autorů několika posledních století včetně současné hudby. Uvedení oper ve Skalní jízdárně a Mozartově domě jsou prošpikovaná hvězdami. Kromě Mozartových oper se hrají také díla italských skladatelů nebo moderní hudba. Co se týká divadla, Hofmannsthalův Jedermann je stále neodmyslitelnou součástí festivalu. Doplňují ho hry světových autorů. Dále se mohou diváci a posluchači těšit na koncerty sólistů, komorní koncerty, matiné, vystoupení orchestrů na klasickou hudbu i na současné komponisty.
Město jako jeviště, kvalita jako manifest
Celé město ožívající jako jedno velké jeviště. Takovou měli před sto lety vizi zakladatelé Salcburského festivalu. U jeho zrodu stál kromě dvou zmíněných mužů ještě Richard Strauss. Myšlenku se nakonec podařilo naplnit. V průběhu festivalu Salcburk skutečně prochází metamorfózou a proměňuje se v jednu velkou scénu. Setkávají se tady světoví umělci, milovníci hudby, divadla, literatury, významné osobnosti z oblasti kultury, politiky i hospodářství. Úspěch festivalu je založen na třech pilířích: Bohatém, atraktivním programu, na úspěšné kombinaci letního odpočinku s kulturou a na jedinečné atmosféře sálající z historického centra města, zapsaného na seznamu UNESCO.
Kde se Salcburský festival odehrává
Na 15 různých místech v salcburském Starém Městě i mimo něj. Většina programu se odehrává uprostřed Starého Města. Hlavními dějišti jsou Festivalový dům (Festspielhaus), Skalní jízdárna (Felsenreitschule) a Dům pro Mozarta(Haus für Mozart). K tomu se přidružuje tradiční „Jedermann“ před Dómem (v případě špatného počasí ve Festivalovém domě), koncerty v Kolegiátním kostele, Petrském kostele Peterskirche a v Dómu. Dále také v nedalekém uměleckém a divadelním prostoru Szene (dříve Republic), v Mozarteu nebo v aule teologické fakulty.
Velký festivalový dům: Během stavby bylo velkou výzvou umístit dům mezi průčelí 300 let starých bývalých dvorních stájí pod Mnišskou horou. Budova byla slavnostně otevřena v létě 1960 Straussovou komickou operou Růžový kavalír pod taktovkou Karajana. Velký festivalový dům nabízí skvělý poslech i pohled až pro 2179 diváků.
Skalní jízdárna (Felsenreitschule): byla zřízena v Salcburku na místě někdejšího lomu. Na konci 17. století změnil účel tohoto prostoru arcibiskup Thun, který zde nechal vybudovat 96 arkád ve třech úrovních nad sebou, aby mohl pozorovat drezúru a jízdu na koních. Na začátku 20. století navrhnul Max Reinhardt přeměnu jízdárny v divadelní a koncertní sál. V roce 1926 se tady odehrálo první představení v rámci Salcburského festivalu.
Dům pro Mozarta se původně nazýval „Malý festivalový dům“ a poprvé byl otevřen v roce 1925. Dnes patří k nejdůležitějším koncertním sálům v Salcburku.
Nejzajímavější lokalitou Salcburského festivalu mimo Staré Město je stará salina na ostrově Pernerinsel v Halleinu, 20 km jižně od Salcburku.
Jako kolébka Salcburského festivalu se někdy pojmenovává barokní palác Leopoldskron. Nachází se u rybníka, pár minut pěšky ze Starého Města a otevírá se odtud krásný výhled na okolní hory. Původně v něm od roku 1736 sídlila rodina jednoho ze salcburských knížecích arcibiskupů. Divadelní režisér Max Reinhardt koupil zámek v roce 1918 a přetvořil ho v centrum setkávání umělců z celého světa.
Společně s Hofmannsthalem a Straussem právě na tomto místě založili Salcburský festival. Reinhardt nechal zrekonstruovat rozsáhlé části paláce, ale v roce 1938 byl zámek zabaven nacisty. Reinhardt byl nucen emigrovat a již se na Leopoldskron nikdy nevrátil. Dnes je palác a okolní park přístupný pouze hostům hotelu, jímž se stal, a účastníkům konferencí nebo akcí, které se tady konají. Prostory si budou moci zájemci prohlédnout v srpnu v rámci festivalu.
Vstupenky na festival:
Všechna představení jsou velice navštěvovaná a několik z nich i měsíce dopředu zarezervovaná a vstupenky vyprodané. Vyplatí se tedy zařídit a objednat si vše v předstihu.
Další festivaly v Salcburku
Kromě letního Salcburského festivalu se v Mozartově městě na řece Salze konají další dva významné a oblíbené festivaly. Velikonoční a Svatodušní. Kořeny mají v Salcburském festivalu a za svůj vznik vděčí opět Herbertovi von Karajanovi. Některé inscenace, nejčastěji opery z těchto festivalů se hrají po celém světě a bývají také součástmi Salcburského festivalu. Obě události jsou však kratší než samotný Salcburský festival, který trvá dohromady bez přestávek 6 týdnů.
Velikonoční festival Osterfestspiele
Salcburský Velikonoční festival byl založen v roce 1967 z iniciativy Herberta von Karajana. Zpočátku měl být doplňkem Salcburského festivalu, ale brzy se etabloval jako nezávislá, prestižní, mezinárodní kulturní akce. Myšlenka zakladatele, vytvořit další hudební počin v Mozartově městě v období Velikonoc předpokládala rozšíření stávající nabídky festivalu.
Velikonoční festival vždy trval celkem 10 dní. Pokaždé bylo uvedeno jedno velké operní dílo a mnoho skvělých koncertů. Festival získal od té doby svůj samostatný status. Tato vize se však mohla naplnit pouze díky spolupráci s vynikajícími režiséry, významnými umělci a velkorysým produkcím. Další informace o této důležité evropské kulturní události najdete zde.
Svatodušní festival Salzburger Pfingstfestspiele
Salcburský Svatodušní festival se pořádá vždy na začátku léta již od roku 1973. Jde o předvoj velkého Salcburského festivalu. Stejně jako s předchozími hudebními akcemi je spjat se jménem Herberta von Karajana, který v Salcburku na začátku 70. let uspořádal první koncerty u příležitosti svatodušních svátků. Nazval je „Svatodušní koncerty“.
Zpočátku se jednalo o snahu vyhovět zájemcům o návštěvu Velikonočního festivalu, kteří pro mimořádný zájem často nesehnali vstupenky. Proto se každoročně o víkendu a v pondělí v době letnic pořádala trojice velikých koncertů Berlínských filharmoniků pod vedením Karajana. Po jeho úmrtí zde začaly hostovat i jiné světové symfonické orchestry jako například z Chicaga nebo Londýna. V roce 1998 přešly koncerty pod vedení Salcburského festivalu.
Z nového konceptu ve finále vznikl zcela nový, Salcburský Svatodušní festival. Od roku 2007 převzal jeho umělecké vedení světoznámý dirigent Riccardo Muti, v roce 2012 je akce v rukou slavné italské pěvkyně Cecilie Bartoli. Od téhož roku se hlavní vystoupení Svatodušního festivalu začaly objevovat také na velkém letním Salcburském festivalu. Více o festivalu a programu najdete zde.