Sabine Lerchnerová přírodu miluje. Pokud jí to její každodenní práce na chatě Branntweinerhütte na Ainecku v Sankt Margarethen dovolí, nejraději začíná každý den krátkou, půlhodinovou procházkou lesem. „Jako by mě les vždycky posunul správným směrem,“ usmívá se žena, která chalupu vede od roku 2005. „Pokaždé, když jsem v lese, vracím se domů jako nový člověk. Les mě povznáší: Když jsem na čerstvém vzduchu, cítím se lépe a veseleji,“ dodává.
Za Branntweinerhütte rostou prastaré modříny a smrky. To, jak odolávají drsným alpským podmínkám napovídá i jejich vzhled. Mnohé jsou poznamenané i blesky. Sabine Lerchnerová si na ně občas vzpomene, když má na chatě rušno a dodává jí to sílu. Lásku k přírodě chce předávat i turistům, kteří na Branntweinerhütte přicházejí. Někteří z nich se vydávají jen na jednodenní túru, jiní v boudě v nadmořské výšce 1800 metrů přespávají. Všichni však přicházejí, aby si pochutnali na vynikajících pochoutkách z darů přírody, které Sabine Lerchnerová vyrábí. Patří mezi ně například domácí řebříčkový sirup, bylinkové palačinky se smrkovým džemem, želé z borovic s alpským jogurtem a samozřejmě mnoho druhů sýrů z mléka vlastních krav.
Znalosti přírody s certifikátem
Sabine zdědila lásku a vášeň pro bylinky i stromy po své pratetě Thres. „Už jako malá holka jsem s ní byla pořád venku a sbírala všechno, co zrovna nabízelo roční období,“ vzpomíná. Dnes tato vyškolená léčitelka v oboru Tradiční evropské medicíny (TEH) sama vyrábí řadu produktů. Mimo jiné arnikovou tinkturu, smolnou mast, hydroláty z levandule, máty, heřmánku nebo také svůj balzám na rty „Kussmund“ z meduňkové tinktury, arniky a včelího vosku. Hosté na chatě Branntweinerhütte, která má také certifikát TEH, oceňují znalosti, dovednosti a přístup Sabine Lerchnerové:
Jsem přesvědčena, že dovolená, jakou u nás strávíte, má také trvalý účinek. Stačí si doma udělat čas na to, abyste si uložené vzpomínky vybavili. Z vlastní zkušenosti vím, že pocit pobytu uprostřed lesa je možné navodit si i v každodenním životě.
Kde čaruje Sabine Lerchnerová
Branntweinerhütte, St. Margarethen/Aineck
Abyste se v bylinkách, jejich účincích a využití vyznali co nejlépe, pomůže vám svými znalostmi Sabine také v Branntwein TEH-Alm. Kromě toho nabízí pestrý sortiment s čerstvými sýrovými knedlíčky, lahůdky ze zvěřiny a mnoho dalších dobrot. Na horské chatě Branntweinerhütte v nadmořské výšce téměř 1800 metrů se dokonale povznesete nad každodenní život. Aineck je jednou z nejkrásnějších hor v biosférické rezervaci UNESCO v Salcburském Lungau. A čeká tady také Branntweineralm s regionálními farmářskými produkty v podobě sýrů, jogurtů, syrovátky, másla, tvarohu nebo místní speciality – Rahmkoch.
Bylinková salaš kouzelnice z Riedingtalu
Na vysokohorské pastvině v Přírodním parku Riedingtal v Lungau se poklidně pasou krávy. Kolemjdoucí pozorují jen koutkem oka, jinak si jich ale nevšímají. Jedna z turistických tras vede k horské chatě Zaunerhütte v nadmořské výšce 1733 metrů. Tady vítá hosty farmář Willi a jeho žena, Heidi Kremserová v červeném dirndlu. Nejprve jim dá uhasit žízeň voňavou šťávou z alpských bylin. Sbírá do něj mnoho různých rostlin, které rostou v okolí salaše. Patří mezi ně sedmikráska, řebříček, tymián, jetel, mateřídouška, kopřiva nebo listy borůvky. Ty nejprve Heidi očistí a zalije je pramenitou vodou. Samozřejmě nesmí chybět také cukr a citron. Směs pak odpočívá na slunci. Po několika dnech a častém míchání se cukr rozpouští a bylinky do vody uvolňují své léčivé a aromatické látky. Dobře vychlazená šťáva chutná výborně obzvláště v horkých letních dnech ke svačině na prkénku. Ta je složená z produktů zdejšího bio zemědělství. Z pece na dřevo voní domácí chléb, na talířích nesmí chybět máslo, uzený špek, hovězí nebo bylinkový sýr.
Mezi speciality, které Heidi a Willi svým hostům nabízejí, patří kromě toho také čaje, sirupy, tinktury, masti a krémy z alpských bylin. Ty už pomohly nejednomu turistovi od různých potíží. Jak se totiž v horách říká, na každý neduh existuje nějaká bylinka. Velmi dobré zkušenosti má bylinkářka Heidi s kapkami z mateřídoušky a kořene hořce. Proto se jim tady také říká „Wurzeltropfen“ (kořenové kapky). Jsou starým lékem alpských sedláků, kterým pomáhaly v nouzi. Posilují paměť, dělají dobře žaludku, střevům, průduškám a pomáhají na křečové žíly. Pomáhají lidem zůstat vitální až do vysokého věku. Posilují imunitní systém, ničí choroboplodné zárodky, snižují horečku, cholesterol a krevní tlak. Obvykle se radí používat v případě potřeby 10 – 15 kapek dvakrát denně, jako prevenci 1 denně.
Síla kaštanu koňského a balzámového topolu ze Salcburského Lungau
V Sankt Margarethen je doma také Flora Löckerová ze stejnojmenného Löckerwirtu. Vystudovaná odbornice na TEH napsala před lety diplomovou práci o svém oblíbeném stromu, kaštanu koňském, a dodnes je fascinována rozmanitými léčivými účinky tohoto stromu: „Ze stromu se dá využít všechno. Od pupenů přes listy a květy až po plody nebo kůru. Podobné je to s topolem balzámovým, na který jsem narazila opravdu jen náhodou. Jednou jsem se na začátku léta procházela po zahradě, když jsem najednou ucítila tu jedinečnou, sladkou, vůni Vánoc a skořice, která mi náhle připomněla dětství. Tehdy jsem věděla, že někde musí být balzámový topol, a přesně to tak bylo.“
Rarita „Lungauský balzámový topol“ pro „dobrou domácí mast“.
Lungauský balzámový topol (Populus trichocarpa „Lungau“) je mimořádný strom. V salcburských lesích byste ho prakticky nenašli. V Salcburském Lungau je ale častý. Roste u statků i na návsích. Z pupenů se vyrábí olej, ze kterého se připravuje tradiční domácí mast. Léčivé vlastnosti balzámového topolu, stejně jako kaštanu koňského, potvrdily mnohé studie. Odkud přesně balzámový topol pochází, je ale stále trochu záhadou. Jedna z možných variant je jeho původ ze Severní Ameriky, jiní se domnívají, že se dostal do Salcburského Lungau z Malé Asie během tureckých válek.
Topolové nebo březové listy jako čaj nebo kulinářská specialita
Flora Löckerová sbírá na jaře lepkavé pupeny topolu a nechává je během 4 až 6 týdnů louhovat v za studena lisovaném olivovém oleji. Ten poté přefiltruje a vyrábí z něj mast. Z pupenů lze také udělat tinkturu, která se přidává do masti. „Balzámový topol působí proti horečce, močopudně, uvolňuje ucpaný nos, vyživuje pokožku a působí protizánětlivě. Používám ho na rány a jizvy, stejně jako na puchýře či modřiny, popáleniny, ale také na revmatismus nebo dnu,“ vysvětluje Flora Löckerová. Z hedvábně jemných listů se dají ale připravit také rolky se směsí šunky, tvarohu a bylinek. „Mnoho lidí neví, že se dají jíst listy ze stromů. Nejlépe chutnají, když jsou mladé a čerstvé na jaře,“ dodává hostitelka z Löckerwirtu.
Květinová tradice ze Salcburského Lungau
Když jsme u bylin, léčivých rostlin a květin ze Salcburského Lungau, určitě bychom neměli zapomenout zmínit také květinová procesí. Obce Zederhaus a Muhr uctívají každý rok zcela výjimečným způsobem své církevní patrony. Procesí s nošením květinami ozdobenými tyčemi se konají o svátcích Jana Křtitele 24. června nebo Petra a Pavla 29. června. Při procesích pilíře nosí ulicemi vesnic svobodní mládenci do kostelů. Tam zůstanou sloupy s květinami vystavené až do jednoho z nejdůležitějších křesťanských svátků, Nanebevzetí Panny Marie (15. srpna).