Takzvané „Prangstangen“ jsou šest až osm metrů vysoké dřevěné kůly, ozdobené girlandami z čerstvých lučních květin. Při přípravě této nádhery se ručně zpracovává více než 50 000 jednotlivých květů. Tyče pak váží až 85 kilogramů. Jednotlivé rostliny, mezi něž patří například sedmikrásky, hořec, kontryhel, pivoňky, pomněnky nebo mák, jsou vázány do věnců a v rozmanitých barevných vzorech se namotávají na tyče. Na farmách se scházejí děti, mladí lidé i dospělí, kteří pomáhají květiny vázat. Práce zabere až 300 hodin. Například v údolí Muhr v Salcburském Lungau s pouhými 500 obyvateli se do výzdoby zapojuje téměř každý. Mnoho lidí si pro tuto příležitost bere i dovolenou.
POSVĚCENÉ KVĚTINY
Při procesích pilíře nosí ulicemi vesnic svobodní mládenci (samozřejmě v krojích) do kostelů. Tam zůstanou sloupy s květinami vystavené až do jednoho z nejdůležitějších křesťanských svátků, Nanebevzetí Panny Marie (15. srpna). V tento významný den mariánských oslav probíhá v Rakousku také takzvané „Kräuterweihe“, což je lidovým zvykem římsko-katolické církve. Do kostela se nosí kytice, které při bohoslužbě nebo na jejím konci posvětí kněz. Zvyk pochází pravděpodobně již z dob byzantského teologa a mnicha, sv. Jana z Damašku (kolem 650 nebo 675-676, Damašek, Sýrie – 749-754, klášter sv. Sávy u Jeruzaléma), který popisoval příjemnou vůni růží a bylin při otevírání prázdného hrobu Panny Marie.
VYKUŘOVADLA PRO OCHRANU DOMÁCNOSTI
Po posvěcení jsou ozdobené pilíře vyneseny z kostela. Květiny se usuší a v zimě se využívají jako vykuřovadla během takzvaných kouřových nocí (Rauhnacht) v období Vánoc. Domácnosti tak mají ochraňovat proti všemu zlému. V Salcbursku se již po staletí traduje, že je starodávný zvyk spojený s úrodou a některým hmyzem, kteří ničí vše, až na sedmikrásky. Zoufalí sedláci prý každý rok prosili Pána Boha, aby je takových škod ušetřil. Jako poděkování pak nosili do kostela vyzdobené pilíře květinami, aby byli v budoucnosti ušetřeni přírodních katastrof. Dekorativní sloupy jsou podobné svícím v barokních chrámech.