Toby Hüther, německý vicemistr v SUP na divoké vodě a ACA instruktor, nabízí v létě kurzy stand up paddlingu v Salcburském Saalachtalu. A co je na tom tak výjimečného? Člověk se učí pohybovat na objemném boardu vysoko v horách na loferských pastvinách. První seznámení se stand up paddlingem tak probíhá na klidném jezeře, uprostřed překrásné turistické oblasti Salcburský Saalachtal. Na divokou řeku Saalach pak vyráží Toby již s o něco zkušenějšími surfaři.
SUP(er) AKCE NA PASTVINÁCH
Tahle jedinečná kombinace se mi opravdu líbí. Sport, hory, krásné prostředí a letní teploty, které přímo vybízejí k osvěžení ve vodě. Stand up paddling na horském jezeře se tedy zdá být ideální prázdninovou aktivitou. S Tobym se setkávám v dolní stanici u lanovky Almenwelt Lofer, kde čeká na další účastníky SUP-kurzů. Okamžitě ho poznám, protože má s sebou spoustu velkých tašek a pádla. Když je naše skupina kompletní, vypráví mi o své vášni pro divokou vodu. „Vlastně jsem kanoista, ale před pár lety jsem si oblíbil stand up paddling na divoké vodě. Kromě toho jsem se nadchnul i pro Saalach, který je naprosto ideální pro tento sport. Tahle řeka dovede být extrémně náročná, což se týká například soutěsky Teufelsschlucht. Ale dokáže být i klidná, jako třeba na horním toku, kde jezdíme stand up paddling i se začátečníky.“ Už přišli i poslední účastnici kurzu a společně nakládáme veškeré vybavení do kabinové lanovky. Po příjemné jízdě nahoru se ocitáme uprostřed pastvin Almenwelt Lofer. „Teď to teprve začne!“ předznamenává Toby a my pochodujeme dále až k jezeru Almsee, které se nachází jen pár minut pěšky od horní stanice.
© Salzburger Saalachtal Tourismus – A jde se na to!
TRÉNINK NA SUCHU
Idylické jezero uprostřed zelených pastvin vypadá jako modré oko. Jako řasy ho rámují smrky na kamenitých březích. Vodní hladina je klidná a zrcadlí se v ní okolní hory. „A my tuhle klidnou vodu hned uvedeme do pohybu,“ směje se náš průvodce a my společně rozkládáme boardy, které nafukujeme ruční pumpou. Naše skupinka SUP boardistů teď leží připravená na břehu. Před tím než se pustíme do vody, musíme absolvovat ještě trénink na suchu. Učíme se, jak se správně drží pádlo, jak s ním pohybovat ve vodě a v jakém postoji udržíme na „prkně“ ten nejjistější balanc. Samozřejmě také nesmí chybět několik dodatečných bezpečnostních rad na téma vítr a počasí. A pak to konečně přijde. Dotáhneme boardy do Almsee a zaujmeme základní pozici. Jak jsme se už dříve dozvěděli, měli bychom stát uprostřed boardu s koleny mírně pokrčenými a vzpřímenou horní částí těla. Co bylo na souši ještě docela jednoduché, ukazuje se na vodní hladině o poznání těžší. Board se kýve a nejdříve jen stěží udržuji rovnováhu. Pak se mi ale rychle podaří stabilizovat, pádlo dávám ke špičce boardu a otáčím jím kolem těla. Najednou bez problémů proplouvám sametově hebkou vodou a po pár pohybech pádlem měním stranu, abych nejezdil stále dokola.
Každý se naprosto soustředí na pohyb kupředu. U jezera panuje absolutní klid. Slyšet je jen švitoření ptáků a tiché šplouchání pádel ve vodě. Na vodě jsme všichni stále jistější a obratnější. Toby je s našimi pokroky spokojený a bez mrknutí oka nám dává další úkol. „Abychom si vyzkoušeli váš balanc, budeme teď vytvářet vlny. Oběma nohama vyvíjejte střídavě tlak na strany boardu!“ A je rázem po klidu. Rytmický pohyb, vycházející z kolen začne čeřit vodní hladinu. Malé vlnky na dosud klidné vodě nás vyvedou jako SUP nováčky z rovnováhy. S hlasitým smíchem padáme popořadě do vody a vynořujeme se s prskáním znovu nahoru nad hladinu. „A to je jen malá ochutnávka z toho, co přijde na divoké vodě,“ směje se Toby a dodává: „Kdo chce, může se klidně zúčastnit zítřejší výpravy na Saalach.“ Celá naše skupina je návrhem nadšená, a tak nacvičujeme ještě několik důležitých manévrů ke sjíždění řeky.
NA DIVOKOU VODU SAALACHU
Další den se setkáváme s Tobym na horním toku Saalachu. Řeka se zde zeleně třpytí jako smaragdy a bíle pění. Silné neopreny, plovací vesty a helmy doplňují na této výpravě naše základní vybavení. S úlevou zjišťuji, že silný a rychlý proud nebo obávané skalní bloky tady ve vodě zatím nejsou. Toby se směje a říká: „Takhle náročné úseky jsou jen pro profíky! Na mistrovství světa v Loferu to bude o něčem jiném.“ Letos se na této známé slalomové trati bude opět konat od 16. do 17. září Lofer-Rodeo. „Tady se pak můžete zblízka ze břehu Saalachu podívat, jak překonávají legendární válec Hubertuswalze ti nejlepší kajakáři a SUP závodníci,“ dodává Toby. Dáváme naše boardy do vody a hned slyšíme sílu proudu, který nás unáší. Díky našemu cvičení rovnováhy předchozí den se ale cítíme jistě a užíváme si jízdu na Saalachu. Díky tomu, že se při stand up paddlingu stojí, máme skvělý přehled a výhled daleko před sebe i na tok řeky.
V polovině cesty si dáváme pauzu a vytahujeme boardy na břeh. Je příjemné, mít zase na chvíli pevnou půdu pod nohama. Neustálé vyrovnávání malých vlnek a udržování rovnováhy namáhá hluboké svaly. A přestože nás proud jemně táhne kupředu, stejně musíme na řece dost manévrovat pádlem. Jen tak můžeme udržet směr nebo obeplouvat malé překážky. V porovnání s nebezpečnými úseky pro profesionály je tato trasa příjemnou vyjížďkou. Vyhřívám se na slunci a nechávám svůj pohled bloumat po Saalachu. Vše je tady v pohybu a proud, který se zachytil o kámen na břehu, nechává vodu pěnit jako šampaňské. „Jak klidné to včera bylo na horském jezeře, a jak divoká je ta voda dnes,“ říkám si, když nám Toby dává znamení, že naše pauza na souši končí. Opět táhneme boardy do vody a necháme se znovu unášet proudem. Zatímco společně pádlujeme po Saalachu k našemu cíli, vzpomněl jsem si ještě jednou na zmiňované Lofer Rodeo od 16. do 17. září. Letos chci být rozhodně u toho! V září se také budou konat SUP kempy jen pro ženy. Bližší informace s nabídkou speciálního paušálu najdete zde.