Při jízdě autem do Weißbachu jsem vždy obdivovala velké potrubí na příkrých skalních stěnách. „Kam asi vedou? Jaký tok zásobuje elektrárnu, ve které se získává proud ze síly vody?“ Tyto otázky jsem se rozhodla dnes rozlousknout a domluvila jsem se na setkání s Waltraud Lohfeyer z Loferu. Waltraud je průvodkyně a instruktorka cyklistiky v Salcburském Saalachtalu. Hned po našem setkání mi na mou otázku ohledně vodního zdroje pro elektrárnu se smíchem navrhla: „Tak tuhle výpravu nahoru k přehradě Dießbachstausee můžeme podniknout na horských elektrokolech! Tím se celý koloběh uzavře a díky nabitým bateriím ušetříme síly.“
ODBOČKA K SENÍKU V PŘÍRODNÍM PARKU WEIßBACH
Horské elektrokolo si půjčuji přímo v Loferu a Waltraud mi dává hned několik rad ohledně jeho používání. Na zahřátí jedeme podél Saalachu po Taurské cyklostezce do Weißbachu. Smaragdově zelená voda v řece nás provází po 13 km dlouhé trase až do Weißbachu. Tady již vidíme z dálky první lezce na skalních plotnách nad horolezeckou vesničkou. Zdolávají stěny na horolezecké stezce „Zahme Gams“ (krotký kamzík). Jedeme centrem a odbočujeme po Hirschlbichler Landesstraße do Hinterthalu. Díky motoru elektrokola pro nás ale není tato strmá asfaltka žádný problém. „Pojď, uděláme si krátkou zastávku s prohlídkou seníku,“ říká Waltraud a tak vložíme do našeho programu přestávku, abychom se tady v Národním parku Weißbach dozvěděly více o místním hospodářství, zpracovávání dřeva nebo o výrobě šindelových střech a plotů v regionu Pinzgau.
ZAPLAVENÁ PASTVINA
Po poučné pauze opět nasedáme na kola. Pokračujeme vzhůru po lesních cestách, přes překrásně zelené louky Kallbrunnalm. Na starobylé salaši Kashütte zdravíme paní Helgu, která již vítá první hosty. Slibujeme, že se později zastavíme a jedeme dál. Po krátkém úseku do kopce můžeme konečně stanout před ohromnou vodní plochou. Až jsem z toho překrásného pohledu naprosto oněměla. Horská úbočí se zrcadlí v klidné vodní hladině. Strmé skalní stěny zasahují až k vodě a zelené kosodřeviny oživují šeď okolních hornin. Tu a tam ještě někde kvete růžový pěnišník a přispívá tak svými pestrými puntíky do této idylické scenérie. „Dießbachstausee ještě vůbec není tak stará,“ říká Waltraud a dodává: „Před půlstoletím tady ještě byla jen horská pastvina a všude kolem krávy spásající trávu. Dießbachalm byla poprvé písemně doložena již roku 1386 a nacházela se tady také salaš. V roce 1961 byla zatopena celá pastvina včetně salaše. Přehradní hráz o délce přibližně jednoho kilometru je 26 metrů vysoká a udrží téměř 5 milionů kubíků vody.“
© SalzburgerLand Tourismus – Zrcadlení na Diesbachstausee
ENERGIE Z HORSKÉHO JEZERA
S úžasem se dívám před sebe do nekonečně hluboké vody. Vnímám tuto klidnou hladinu spíše jako idylické horské jezero, než jako přehradu vytvořenou člověkem. Rozhlížím se a hledám výrazné potrubí, které jsem vždy viděla z auta. Pak mi Waltraud říká: „Z jezera teče voda více než 1500 metrů dlouhými štolami přes skály ke stěně hráze. Tady padá do okolo 700 metrů dlouhého potrubí, jednoho z nejpříkřejších v Evropě. Tak dorazí voda až k elektrárně v Dießbachu a pak dále putuje do Saalachu. Zatímco si mácháme nohy ve studené vodě v jezeře, představuji si strmý pád vody z tohoto horského jezera rozprostírajícího se v tak překrásné přírodě. Pak také turbíny elektrárny. Výhled je tu neuvěřitelný. Za námi se tyčí Seehorn a hřbet Hundstodu. V dálce je možné rozpoznat i horskou boudu Ingolstädter Haus. Po nějakém čase říká Waltraud se smíchem: „Takže moje zásoby energie jsou opět načerpané, co bys řekla na návštěvu salaše?“
ZAJÍŽĎKA K PŘÍRODNÍMU KOUPALIŠTI VORDERKASERKLAMM
Jsem okamžitě připravená vyrazit, protože při myšlence na domácí chléb se sýrem a bezovou šťávu mi úplně kručí v břiše. Jedeme proto jako s větrem o závod zpět a parkujeme kola u Helgy na terase salaše. Jsme srdečně přivítány a užíváme si pohodový oddych na horské pastvině. Slunce zatím dosáhlo svého nejvyššího bodu, a když jsme opět na té samé cestě dolu do údolí, už je odpolední letní vedro opravdu znát. „Co bys řekla ještě malé odbočce k přírodnímu koupališti Vorderkaserklamm? Máme to po cestě a byl by to super závěr této „vodní tour“. Mohly bychom si dopřát perfektní mix té klidné i klokotající vody,“ říká Waltraud. Souhlasně kývám. Skok do studené vody ve Vorderkaserklamm bude dalším skvělým zpestřením našeho výletu. Jedeme tedy okolo Lamprechtshöhle podél Saalachu k přírodnímu koupališti a těšíme se na osvěžení.
