Když Hans Schwarzmayr začne vyprávět příběhy, svět za malými okny jako by upadl v zapomnění. Kurátor Domu Franze Xavera Grubera v Hochburg-Achu mluví tichým hlasem a pečlivě volí slova. To, co má na srdci, je mu blízké. Protože se jedná o nejslavnějšího syna malé vesnice zde v hornorakouském Innviertelu. A mluví právě o skladbě, která se za posledních 200 let stala nejznámější vánoční koledou na světě.
Tisíce hodin práce a fascinace
Hans Schwarzmayr je stejně jako Franz Xaver Gruber rodákem z Hochburg-Achu: „O třetím adventním víkendu je díky vzpomínkovým akcím, Stezce míru a historické hře koleda v obci všudypřítomná. Hochburg-Ach na Franze Xavera Grubera nikdy nezapomněl. První Gruberova pamětní deska byla odhalena již v roce 1900.“ Od roku 1976 je Gruberův dům muzeem a v roce 2017 byl kompletně zrekonstruován. Nyní září v nové kráse. V roce 2012 byla otevřena Stezka míru, po které se každoročně vydá asi 3 000 návštěvníků. Hans Schwarzmayr, stejně jako mnoho jeho kolegů ve sdružení, pracuje tisíce hodin jako čestný člen. Kromě toho již několik let hraje v adventní historické hře roli učitele Andrease Peterlechnera, který objevil hudební talent Franze Xavera Grubera. „K projektu jsem se dostal, když jsem odcházel do důchodu a stále se mě dotýká,“ zdůrazňuje Schwarzmayr.
Čím ho však tato píseň fascinuje? Jde zejména o dva body: „Joseph Mohr a Franz Xaver Gruber, dva prostí muži z chudých poměrů, vytvořili píseň, která přetrvala generace. Dovedu si představit, že toto zjištění bylo pro mnohé dokonce zklamáním. Když Královský pruský dvorní orchestr (Königlich Preussische Hofkapelle) poslal v roce 1854 do Salcburku žádost o zjištění autorství, jistě předpokládal, že se jedná o významného skladatele, jako byl Michael Haydn. Ale ne, byl to obyčejný vesnický učitel a pomocný pastor. Druhým bodem, který mě fascinuje, je celosvětové rozšíření písně v době, kdy ještě neexistoval internet a sociální sítě.“
Stezka s kamínky
Ti, kteří se vydají na téměř dva kilometry dlouhou, krásně upravenou Stezku míru v Hochburg-Ach, mohou na trase vzít ručně malovaný kámen míru a na konci ho vrátit. Za posledních pět let namalovali Josef Schwaninger a Alfred Bachmair více než 6 000 mírových kamenů. Jsou tak krásné, že většina návštěvníků kameny neodkládá, ale odnáší si je domů jako suvenýr. To oběma mužům nevadí; malování se už dávno stalo jejich koníčkem a je jejich dobrovolným příspěvkem k tématu „Tichá noc! Svatá noc!“ Malování malého kamene ze Salzachu trvá čtvrt až půl hodiny. Malba akrylovou barvou se zatře bezbarvým lakem a na zadní stranu se napíše pár hezkých slov. O tom, že kameny jsou potřeba, se už dávno ví, a tak je jich vždycky dost. Obyvatelé Hochburg-Ach totiž, ať už děti nebo dospělí, sbírají vhodné kameny na svých výletech do nedalekého Salzachu a nosí je oběma dobrovolným malířům.
Pamětní dům Franze Xavera Grubera je otevřen denně od 13.30 do 16.30 hodin od Velikonoc do 26. října. Během prázdnin je otevřeno také od 9.00 do 12.00.