Vznik

Válka, přírodní katastrofy, hlad, smutek, chudoba a epidemie. „Tichá noc, svatá noc“ vznikla v těžkých časech. Oba tvůrci písně, Joseph Mohr a Franz Xaver Gruber vyrůstali v nelehkých podmínkách, které pro děti už snad nemohly být horší. Francouzská vojska, násilí a trestné činy byly na denním pořádku. Rodiče měli každý den strach, poslat své děti z domova nebo měli problém je vůbec uživit. Špatná politická a hospodářská situace nenabízela mnoho pozitivních vyhlídek. Lidé byli vydáni napospas okolnostem. Kdo měl silnou víru v Boha, mohl situaci snášet lépe. Všichni ostatní začali stále více pochybovat. Možná to byla právě tato traumatická situace, díky které lidé novou píseň přijali tak vděčně. Jako malé světlo v černé noci zažehla jiskřičku naděje a vřelosti.

1792 – 1815, Francie a Evropa: Napoleonské války (koaliční války) vedou v Rakousku a Bavorsku na dvacet let k násilí, hladu a nouzi.

18.10.1813, Ried im Innkreis: Na základě „Dohody o Riedu“ se mění královské Bavorsko v tábor protinapoleonské aliance.

18.09.1814 – 09.06.1815: Vídeňský kongres stanovuje po porážce Napoleona 1814 nové uspořádání Evropy. To ovlivňuje kromě Salcburku také Tyrolsko a Horní Rakousko. Po dlouholetých válečných podmínkách je zármutek lidí enormní a touha po svobodě obrovská.

Duben 1815, Indonézie: Na ostrově Sumbawa propuká vulkán Tambora. Přírodní katastrofa s sebou nese následky pro celý svět. Ani Bavorsko a Rakousko nezůstává ušetřeno. Kvůli dlouhým a krutým zimám v předchozích letech dochází v roce 1816 k výraznému poklesu úrody a hladomorům. Rozšiřují se epidemie, lidé umírají a Evropa je zasažena první velkou vlnou vystěhovalectví.

18.06.1815, Watterloo (Belgie): Napoleon se vrací z Exilu na Elbě a na sto dní je znovu u moci. Bitva u Waterloo ovšem vede k jeho finální porážce.

14.04.1816, Mnichov: „Mnichovská smlouva“ přináší konec napjatých vztahů mezi královským Bavorskem a rakouským císařstvím. Znamená to ovšem také značné ztráty území pro obě strany. Bavorsko vrací Innviertel, Hausruckviertel a Amt Vils v Tyrolsku zpátky Rakousku. Oblasti dřívějšího říšského proboštství Berchtesgaden a Rupertwinkel zůstávají Bavorsku. Tím je Salcburk zasažen obzvláště těžce. Došlo tak mimo jiné k jeho odtržení od významného, bohatého loďařského města Laufen. Ten s veškerou správou zůstává bavorský, předměstí Oberndorf připadá Rakousku. 1. května 1816 je na Rezidenci knížat-biskupů v Salcburku vyměněn bavorský znak za rakouskou orlici. Salcburk je po několika letech měnící se vlády připojen ke královskému Bavorsku.

1816, Mariapfarr: Mladý salcburský pomocný kněz Joseph Mohr složil v obci Mariapfarr báseň o šesti slokách. Nese název „Stille Nacht! Heilige Nacht!“.

24.12.1818, Oberndorf: Joseph Mohr se mezi tím stává pomocným knězem v Oberndorfu. Předává báseň svému příteli Franzi Xaveru Gruberovi. Ten je učitelem v sousedním Arnsdorfu a varhaníkem v Oberndorfu, kde panují po napoleonských válkách a novém rozmístění hranic katastrofální podmínky. Lidé jsou velice zadlužení, nemají žádné příjmy a trpí hladem.

Joseph Mohr prosí Xavera Grubera o to, aby báseň zhudebnil. Ten později považuje melodii v D-dur za skladbu pouze pro jednu příležitost a nepřisuzuje jí příliš velký význam. Ještě tentýž večer je píseň poprvé zazpívána oběma muži na závěr půlnoční mše. Melodie je napsána pro dva hlasy a kytarový doprovod.

Původní rukopis

Od Josepha Mohra se zachoval jeden ručně psaný zápis písně. Od Franze Xavera Grubera hned čtyři. Rukopisy jsou vystaveny v Salcburském muzeu (Salzburg Museum) v Salcburku a v muzeu věnovaném písni „Tichá noc, svatá noc“ (Stille-Nacht-Museum) v Halleinu.

Původní rukopis Tiché noci © SalzburgerLand Tourismus, Kathrin Gollackner